85
E. NÁDORY LEDVINNÉ PÁNVIČKY
E.1. PSEUDONÁDOROVÉ LÉZE A BENIGNÍ NÁDORY
LEDVINNÉ PÁNVIČKY
E.1.1. Pyelitis a ureteritis cystica a žlázová metaplázie renální pánvičky. Již v ro-
ce 1935 bylo prokázáno, že pyelitis a ureteritis cystica vzniká jako proliferace povr-
chového epitelu do chronicky zaníceného stromatu. Proliferující epitel se později
odděluje od povrchového epitelu a cysticky se přeměňuje(184,204). Někdy se pyelitis
a ureteritis cystica nachází společně s intestinální nebo dokonce s dlaždicovou me-
taplázií pánvičky ledvinné(422). Byl popsán i raritní případ masivní intestinální meta-
plázie renální pánvičky, kdy ledvina s touto metaplázií vážila 1675 gramů(272).
E.1.2. Subepiteliální hematom ledvinné pánvičky napodobující nádor
(Antopolova-Goldmanova léze). Jedná se o pseudonádorovou lézi, která vzniká nej-
spíše jako následek traumatu v hyperplastické kapilární síti jako následek užívání
analgetik
(243,275, 374)
a její největší význam spočívá v možnosti záměny s nádorem, pře-
devším při vyšetření počítačovou tomografií(113).
E.1.3. Granulomy kolem ledvinných kamenů. Jedná se o následek ureteroskopie
a fragmentace ledvinných kamenů při jejich odstraňování. Kalcium oxalátové krys-
taly bývají obklopeny makrofágy a obrovsk mi mnohojadernými buňkami, způso-
bujícími obchvatnou reakci kolem cizích těles s tvorbou následné fibrózy a dilatace
proximálního ureteru(123).
E.1.4. Amyloidóza. Amyloidóza pánvičky se většinou prezentuje jako lokalizova-
ný pseudotumorózní uzel, který je nezřídka kalcifikovaný(470) nebo podléhá meta-
plastické osifikaci(398). Ne všechny kalcifikace v pánvičce však znamenají přítomnost
amyloidu. Existují případy submukózní kalcifikace pánvičky, které mohou simulovat
jak přítomnost amyloidu, tak urolitiázu(149). Někdy však zbytnění stěny pánvičky amy-
loidem může současně skr vat i uroteliální karcinom z přechodného epitelu(432).
Amyloid pánvičky ledvinné je nejčastěji AL(291) nebo AA typu(457).
E.1.5. Malakoplakie. Malakoplakie může postihnout velkou část pánvičky, může
mít až vzhled tumoru a může dokonce způsobit obstrukci pánvičky. Typické pro ma-
lakoplakii jsou Michaelisova-Guttmannova tělíska s typickými mikrokalcifikacemi
(Obr. E.1.5.1.)(277,394,419).
E.1.6. Uroteliální pseudokarcinom při hydronefróze. Je to zvláštní jev, který zpra-
vidla doprovází hydronefrózu. Jedná se o to, že ledvinná pánvička je rozsáhle dila-
tovaná následkem velkého objemu tekutiny a při jejím histologickém zpracování se
uroteliální sliznice naskládá do bločku způsobem "skládané sukně", takže tato po-
skládaná sliznice pánvičky může budit architektonický dojem papilárně uspořáda-
ného, dobře diferencovaného uroteliálního karcinomu z přechodného epitelu (Obr.
E.1.6.1.). Této chyby je možné se vyvarovat při znalosti vztahu tohoto jevu k hydro-
nefróze a dále při pečlivém makroskopickém popisu vyšetřované tkáně, ve které ne-
ní přítomen žádný nádor.
84
Obr. E.1.5.1. Typické pro malakoplakii jsou Michaelisova-Guttmannova tělíska s typickými
mikrokalcifikacemi, což jsou malé hyperchromní útvary s centrálním projasněním na obráz-
ku.
Obr. E.1.6.1. Normální uroteliální sliznice naskládaná do bločku způsobem "skládané suk-
ně", může budit architektonický dojem papilárně uspořádaného, dobře diferencovaného
uroteliálního karcinomu z přechodních buněk.