E.1.12. Perikalyceální a  parapelvické cysty.  Perikalyceální a  parapelvické cysty mohou nezřídka nejrůznějšími zobrazovacími metodami napodobovat renální ná- dory⁽⁵¹⁰⁾  nebo  lipomatózu  renálního  sinusu⁽¹⁰¹⁾.  Tyto  cysty  mohou  být  kongenitální, mohou ale přicházet v kterémkoliv věku. Nezřídka je možné v nich nalézt rozsáh- lou intestinální metaplazii či metaplastické změny identické s nefrogenním adeno- mem (Obr. E.1.12.1.). E.1.13.  Ostatní.  V  literatuře  je  dále  uvedeno  několik  zcela  raritních  lézí,  které mohou způsobit tumoriformní rezistenci pánvičky ledvinné a které pro úplnost uvá- díme pouze ve v čtu. Jedná se o  hypertrofickou infundibulární stenózu kalichů⁽²⁹⁹⁾, ektopická  depozita  Tammova-Horsfallova  proteinu⁽¹¹⁷⁾  a  idiopatickou  myelofibrózu s myeloidní metaplázií⁽³⁶⁸⁾, leiomyom⁽³⁶⁷⁾, benigní schwannom⁽³³⁰⁾ a nejrůznější benig- ní i maligní vaskulární tumory, které se mohou presentovat hematurií^(216,486). E.2. KARCINOM Z PŘECHODNÉHO UROTELIÁLNÍHO EPITELU Karcinomy z  přechodného uroteliálního epitelu (KPUE) se často nazývaly a  do- dnes často nazývají papilomy, respektive papilokarcinomy, nicméně tento název se zdá být nevhodný, protože mnohdy se morfologicky vůbec nejedná o tumory s pa- pilárním uspořádáním. Většina KPUE v pánvičce ledvinné vzniká v dospělosti ve vě- ku mezi 50-70 lety, kde tvoří 7 % všech ledvinných karcinomů, nicméně KPUE by- ly popsány i u dětí⁽¹⁸⁸⁾. U pacientů s KPUE bývá anamnéza užívání analgetik a papi- lární nekrózy v 1/4 případů^(220,221) a jsou popsány i případy tohoto karcinomu v sou- vislosti s podáváním thorotrastu pro radiografické účely⁽⁴⁹⁵⁾, cyklofosfamidu⁽³²²⁾ či ve spojení  s  balkánskou  endemickou  nefropatií⁽³⁸⁵⁾.  Nejdůležitějším  anamnestickým údajem však bývají časté infekce a močové kameny, které se nacházejí asi u 15-20 % pacientů s KPUE⁽¹⁷⁴⁾, nebo současný výskyt KPUE s pyelonefritidou⁽⁴⁸⁸⁾. Další zajíma- vou  souvislostí  je  zvýšený  výskyt  KPUE  v  podkovovité  ledvině  ("horseshoe  kid- ney")^(352,483). Společně s renálním karcinoidem se tak jedná o další druh epitelového nádoru, vznikajícího ve spojení s  touto malformací^(263,288). Jiné synchronní či meta- chronní nádory se v močovém traktu nacházejí až u 40 % pacientů s KPUE⁽²²⁰⁾ a vý- jimečně se u pacientů s KPUE může objevit další independentní renální karcinom ve stejné ledvině^(504,518). Molekulárně genetická mikrosatelitní analýza smíšeného karci- nomu ledviny, který se sestával z papilárního karcinomu ledviny a KPUE ukázala, že obě komponenty tohoto karcinomu sdílely několik stejných chromozomálních ab- normalit, což svědčí o stejné histogenezi obou morfologicky rozdílně vyhlížejících komponent tohoto smíšeného karcinomu ledviny⁽⁶⁾. KPUE se může vyskytovat i bila- terálně⁽⁴⁸²⁾,  multifokálně  v  pánvičce  ledvinné,  ureterech^(229,341)  nebo  i  ve  spojení s  KPUE v  močovém měch ři⁽⁴⁵⁶⁾. Mezi raritní nález patří KPUE vznikající v  pánvič- kové cystě^(152,304) a na pozadí získaných renálních cyst⁽⁹⁰⁾. Bylo též vypočítáno, že pa- cienti se syndromem dědičných nonpolypózních kolorektálních karcinomů (Lynch II syndrom) mají 14ti násobně zvýšené riziko vzniku KPUE v pánvičce ledvinné^(293,435). Makroskopicky  KPUE  je  většinou  šedavě  červen ,  měkký  tumor  s  hladk m  povr- chem. KPUE nezřídka postihuje difúzně celou pánvičku a tvoří květákovité tumory, které mohou zasahovat až do ureterů. KPUE gradu III. a IV. může masivně invadovat do celé ledviny až pod pouzdro. Jsou přímé, molekulárně genetické důkazy pro to, 89 pyelitis cystica. Viděli jsme adenokarcinom pánvičky ledvinné intestinálního typu, v jehož okraji byla tato enterální metaplázie, která měla charakterývilózního adeno- mu a je tudíž pravděpodobné, že vilózní adenom pánvičky ledvinné je, stejně jako v jiných orgánech, zatížen zvýšeným rizikem malignizace do adenokarcinomu⁽⁷⁹⁾. E.1.11. Invertovaný papilom.  Invertovaný papilom je většinou polypoidní, pen- dulující  a  někdy  sesilní  tumor  s  hladk m  lobulárním  povrchem  a  má  v  průměru 1,75 cm^(82,269,271). I přes makroskopicky exofytický růst je invertovaný papilom mikro- skopicky charakteristický endofytickým růstem epitelových pruhů benigně vypadají- cího uroteliálního epitelu do fibrovaskulárního stromatu . Místy mohou tyto epitelo- vé  pruhy  spl vat  a  tvořit  solidní  ložiska,  která  mívají  periferní  palisádu  buněk kolmou na bazální membránu. Uvnitř epitelových formací mohou být ložiska dlaž- dicové metaplázie nebo cystické dutiny vyplněné mucinózním materiálem. V okra- jích  invertovaného  papilomu  se  mohou  nacházet  hnízda  Brunnových  čepů  nebo pyelitis cystica. V  analogii s  invertovanými papilomy močového měch ře, kde až 16 % těchto pacientů mívá v průběhu života papilární, dobře diferencovaný karci- nom⁽⁸¹⁾, pacienti s invertovaným papilomem ledvinné pánvičky mají zvýšenou prav- děpodobnost incidence jiných tumorů, vycházejících z  přechodného uroteliálního epitelu. Viděli jsme i invertovaný papilom, který přímo do karcinomu z přechodné- ho  epitelu  kontinuálně  přecházel.  Invertovaný  papilom  je  možné  rozpoznat  od invertovaného  uroteliálního  karcinomu⁽¹¹⁹⁾  vyšší  mitotickou  aktivitou  a  především vyšší  proliferací  buněk  (měřeno  imunohistochemicky  MIB-1  protilátkou).  Stejným způsobem  je  možné  rozpoznat  invertovaný  papilom  od  uroteliálního  karcinomu, prorůstajícího do hnízd Brunnových čepů nebo do pyelitis cystica. 88 Obr. E.1.12.1. Tato perikalyceální cysta byla vystlaná jednovrstevným kolumnárním epite- lem.